Inkluze je rána pro české školství. Rozhodně nepomůže všem

Inkluze je rána pro české školství. Rozhodně nepomůže všem

Od loňského září platí v našich školách jiná pravidla pro vzdělávání dětí s různými druhy postižení. Inkluze. Slovo, při kterém se mnohým učitelům ježí vlasy na hlavě. Ze své učitelské praxe velmi dobře vím, o čem mluvím. Rovný přístup ve vzdělávání je hezká myšlenka, ale v praxi neuplatnitelná. Velmi těžko se v jedné třídě vzdělávají žáci s různými intelektuálními schopnostmi. Ministerstvo školství se pustilo do něčeho, co podle svých slov diskutovalo s odborníky, ale i přes jejich připomínky, si prosadilo svou. Rozjel se vlak, který české školství hodil na jinou kolej. Z vznosné myšlenky rovného vzdělávání je v praxi chaos, výsledky nepatrné a nadšení mizivé.

Podívejme se na finanční stránku věci.  V roce 2017 měla nová inkluze stát miliardu, ale jen od ledna do června přišla už na 1,5 miliardy. Odhad na rok 2018 se zvýšil z původní 1,5 mld. Kč na téměř na 4 mld. Kč. Nyní přichází ministerstvo školství s novelou. Mění pravidla pro zřizování speciálních tříd, snižuje odměny za doučování dětí či omezuje nárok na asistenty. Je to jako když chcete mít na zahradě bazén, ale nemáte nástroje k vykopání jámy. A když se pustíte holýma rukama do práce, zjišťujete, že to nebyl zas tak dobrý nápad.